Bullshit asymmetry
Pravděpodobně jste se s ní setkali, když jste se snažili vysvětlit něco někomu, kdo vůbec nevěděl, o čem mluví. Brandoliniho zákon, angl. hovorově „bullshit asymmetry“, říká:
„The amount of energy needed to refute bullshit is an order of magnitude bigger than that needed to produce it.“
V překladu:
„Množství energie potřebné pro vyvrácení blbosti je řádově vyšší než kolik je jí potřeba na její vytvoření.“
Kdykoliv někdo vymyslí kdejaká pochybná tvrzení a chabé argumenty, na jejich vyvrácení je potřeba řádově více času a práce. Např. „Země je plochá“ zní z našeho pohledu docela reálné, přece nevíme, jaký tvar má Země. Na potvrzení, že Země je kulatá, je potřeba znát pokročilou fyziku a astronomii. Na uvěření v placatou Zemi ale stačí jen chtít (samozřejmě to je i naopak).
Tento jev má v praxi až ničivé dopady. Šíření dezinformací je rychlejší než kdy dříve, zatímco získávání vysokého vzdělání je násobně pomalejší. Vědci také podle mě poměrně málo komunikují s veřejností, takže je o to těžší pro obyčejného člověka dostat kvalitní informace.
Brandolinimu zákonu nahrávají různé kognitivní zkreslení. Jeden z největších a nejčastějších je konfirmační zkreslení, kdy člověk ochotněji věří informacím, které potvrzují jeho vnímání, a neochotně přijímá protichůdné informace.
Tenhle jev se ale samozřejmě neaplikuje jen na plochou Zemi, ale i na politiku, která ovlivňuje životy mnoha lidí. Je nutné ho proto brát v potaz a vytvořit systém, kde bude vytváření blbostí stejně nebo více nákladné než jejich vyvrácení. K tomu ale máme ještě daleko, troufám si říct.